Kaktusy a sukulenty

Zamioculcas zamiifolia-kulkas zamiolistý, zamiokulkas

Tato rostlina jakoby nevěděla, čí je. Vypadá jako palma či kapradina, kvete úplně jinak a je to i tak trochu sukulent.

Pod zemí má mohutné hlízy.

Zamioculcas má svůj původ na ostrově Madagaskar. Jeho listy jsou zpeřené, tmavě zelené, lesklé s pravidelně lehce zašpičatělými lístečky, dlouhé až 1 metr, jsou mimořádně dekorativními. Jsou hustě rozmístěné na krátkém horizontálním stonku a vytváří dojem růžice. Základ listů je zlehka vydutý. Zamioculcas má velkou podzemní hlízu se zásobou vody, proto je někdy řazena mezi sukulenty. Květ je málo působivý. Zamioculcas je dosti nenáročná, kvete v širokém teplotním rozsahu, snáší jak mírné sucho, tak menší přelití, nedostatek světla i suchý vzduch, není náročná na složení a kvalitu půdy. Zamioculcas je nejraději v teplé místnosti, při jasném rozptýleném světle, mírné zálivce s občasným rosením. Velmi dobře reaguje na hnojení minerálními a organickými hnojivy na jaře a v létě. Pro lepší růst musíme Zamioculcas jedenkrát za rok přesadit do většího květináče. Jako zeminu použijeme směs drnovky a listovky, rašeliny, písku (v poměru 1:1:1:1) s přidáním malého množství sekaného sphagnumu. Množení probíhá pupenovými řízky (celý složený list s pupenem), listovou čepelí (část dobře vyvinutého složeného listu), a také dělením velkých kusů se zachováním aspoň jednoho místa růstu v každé části.
ČELEĎ:
Araceae, áronovité.
PŮVOD:
Madagaskar.
UMÍSTĚNÍ:
Zamioculcas je nejraději v teplé místnosti, při jasném rozptýleném světle.
TEPLOTA:
Mírná, v zimě 16 až 18°C, ne méně než 12°C.
OSVĚTLENÍ:
Zamioculcas má rád světlé místo s rozptýleným světlem. V létě upřednostňujeme venkovní stanoviště na balkoně, na zahradě apod. V zimě je potřeba postavit Zamioculcas blíže k oknu.
ZÁLIVKA:
Zamioculcas od jara do podzimu zaléváme mírně, na misce nesmí být voda. V zimě zaléváme zřídkapůda do další zálivky musí proschnout. Zamioculcas snáší lépe vyschnutí než přemokření, které může způsobit zahnívání kořenů a vznik stonkové hniloby. A pokud jej občas zapomeneme zalít, vůbec mu to nevadí.
HNOJENÍ:
Od dubna do srpna Zamioculcas přihnojujeme každé dva týdny, protože živiny spotřebovává velice rychle. Lze použít hnojivo pro kaktusy nebo sukulenty.
VLHKOST VZDUCHU:
Orosování listů Zamioculcas nepotřebuje, ale občas z nich nezapomeneme setřít prach. V létě na venkovním stanovišti stačí omývání deštěm.
PŘESAZOVÁNÍ:
Zamioculcas přesazujeme každý rok na jaře. Půda musí být dobře výživná. Pro mladé rostliny použijeme zeminu složenou z: 1 dílu drnovky, 1 dílu listovky, 1 dílu rašeliny a 1 dílu písku. Můžeme přidat trochu dobře zetlelého humusu. Staré exempláře Zamioculcas přesazujeme vždy z jara, asi po dvou letech. Velikost květináče musí odpovídat velikosti kořenového systému. Nutností je dobrá drenáž.
MNOŽENÍ:
Zamioculcas množíme dělením keře, listů a řízky. List před zasazením do vyhřívané půdy osušíme, pro lepší zakořenění použijeme fytohormony. K zakořenění může dojít již do dvou měsíců.
ŠKŮDCI, CHOROBY:
Vzácné.
VAROVÁNÍ:
Zamioculcas nemá rád přímé slunce.